Nikomu nevěřit

Deníčku,

dneska byl zase zvláštní den. Jsem strašně unavená. Kdo by se divil, když pořád trénuju kouzla. Skoro bez přestání. Je sobota, takže samozřejmě trénink. Vůbec se mi tam nechtělo, přišla jsem dokonce se zpožděním. Adam mi strašně leze na nervy. Měl kecy k gólům a tak. Vůbec mě to nebavilo. Prostě jsem seskočila a odešla. Jsem nervózní kvůli tomu rozhovoru s Eamem. Prý se ho máme začít bát. 

Adam to ze mě vypáčil. Nedá se říct, že by byl nadšený. Navíc kolem pobíhal Barr. Nevěřím nikomu. Ani Wolfovi. Ten blbeček se mě ptal na názor na Veina. Jasně.. a ještě s ním bude tak společnej. Jediný, komu důvěřuji, jakž takž, je John Gilbert. Dělal překvapeného byl překvapený, vůbec nevěděl o útocích a stěžoval si, že Eam ho v tom spolku nemá. Ptala jsem se ho na to několikrát, prý tam opravdu není. Navrhl, že budeme vařit nějaký lektvar neviditelnosti, ale ve výsledku je to prý na dlouho, a že nemám nic podnikat. Neřekla jsem mu o spolupráci s Gianem, Mattym a po dnešku už i s Adamem a Carimelle. Lilith jsem viděla jen chvíli, motala se ve Vodě. Stejně se mu první dva nelíbili, tak jsem to vzdala a přešla na hru toho, že nic nevím, a odkývala jsem mu, jak skvělé by bylo infiltrovat se.

S tím souvisí další krok, trénink. Od večerky jsem trénovala v takové místnosti, co nám ukázal brácha. Jde mi už pořádně štít, snad se v tom zlepším. Nedokážu si představit, jak bych se asi infiltrovala, kdybych nic neuměla. Musím porazit Vin, ať si je v tom dobrá jak chce. Doufám, že jí Gian už brzy začne zpracovávat. Je to nepříjemná překážka za tím, jak Eama zničit. Po trénování, kde se mi Adam posmíval snad ještě více, jsem už byla moc unavená na to jít všechny ty schody nahoru a tak jsem si ustalal na židličkách ve Vodě. Stejně bude potřeba hrát ráno čilou. I když ono už skoro svítá. Zlaté podzemí, tam to alespoň nejde tolik vidět.