Už se to blíží.

To bys nevěřil milý deníčku, co mi brácha provedl! Normálně si ze mě udělal srandu, že budu muset dělat inteligenční test při nákupu hůlky, a že když to neudělám bude ze mě moták. Všichni se mi smáli a pan Ollivander na mě koukal jak na pomatence. (Taky že si mě musel odurazit zmrzlinou!) Větší strach jsem snad měla už jen z toho skřeta u Gringottů co na mě vycenil svý zubiska! Fakticky jsem se bála!  Ani jsem nevěděla, jestli chci peníze na klíče nebo klíče od trezoru.

Nákupy ale jinak byly fajn. Adam mě našel právě před Gringottovýma a vzal mě do cukrárny. Koupil mi žabku a já koupila Bertíkovy fazolky. Naštěstí jsem měla štěstí větší než on a jedla jen ty dobré. Dal mi také sadu lektvarů, kterou někde našel a pak spoustu věcí od rodičů, něco i z toho, co jsem nosila ještě jako malá. Ušetřila jsem tedy dost peněz, což je fajn. Mám ještě 19 galeonů.

Proč to píšu? Potkala jsem Carrie! Konečně někdo, koho znám. Sice jsem byla teď přes týden, možná i skoro 2 zalezlá na pokoji a četla si, ale vidět nějakou známou tvář poté, co Peter zmizel a Gian byl veselý z broskvového džusu, byla příjemná změna. Právě ona totiž měla potíž, že jí nezbyly žádné peníze. Bude si muset chudák půjčovat učebnice. I když, já si koupila jen lektvary, zbytek ukradnu bráchovi, teda bude mi to muset vydat! Tak se měj deníčku, brzo se uvidíme, ale to už v Havraspárském prostředí.


Žádné komentáře:

Okomentovat